Krátká přestávka

Kolik hlasů máš, tolikrát jsi další identita XD

Hezká představa...
Jaroš a Barbarič vešli do místnosti s úmyslem, říci kapitánovi, že koně jsou připraveni a může se vyrazit.
To, co spatřili, vyrazilo dech jim.
Stein stál u stěny a svíral těšínku v rukou jako poslední obranu před zkázou. Ta, reprezentovaná černovlasou dívčinou, stála před ním a velice hlasitě a vynalézavě zuřila.
Bohdan a Matěj pochytili cosi o nedostatečné stravě, toulkách po všech čertech a mladíkovi ve vývinu.
"Ale madam...," pokusil se cosi namítnout hrdina od Dotisu.
"Žádná madam!" zaječela ta dívka a pokračovala.
Stein se pokoušel být menší a ještě menší, ale co naplat, nefungovalo to.
Tirádu, na kterou by byla pyšná i Xantipa, přerušilo mírné zakašlání.
Na odpočívadle schodiště stála žena. Podle oděvu i pohybů šlechtična.
Dívčina zmlkla v půli věty.
"Nemůžeš takhle pana kapitána ničit," řekla nově příchozí.
"Můžu," odsekla dívka.
"Nemůžeš, nezapomeň, že má rodinu."
"A? Za to já nemůžu."
Barbarič se rozesmál. Dokonce i Jarošovi cukly koutky úst.
Pozornost obou žen se přesunula z ubohého kapitána, který pořád nevěděl, co má říct, na notáře a kaprála.
"Bavíte se, pánové? Chcete taky dostat vynadáno?"
"Brzdi. I když panu Matějovi by se dalo vyčítat mnohé, od jeho nezřízeného života až po liknavost ve víře, co chceš vyčítat panu Jarošovi? Tedy kromě té nešťastné záležitosti, která ho přiměla zmizet z domova. A jeho... ehm... preferencích v intimních stycích."
Jaroš zbledl více než normálně a Steinovi konečně došlo, co má dělat.
"Čarodějnice!" procedil skrz zuby.
"Ale vůbec ne," mávla rukou ta stojící na schodech, "jen vášnivá čtenářka."
"Tak," obrátila se opět na tu dívku, zatímco Stein zase nevěděl, co říct, "skončila jsi, nebo máš ještě něco na srdci?"
Dívka pokrčila rameny.
"Už by to nemělo ten účinek."
"Výborně, jdeme."
Obě vykráčely z místnosti středem a nechaly za sebou tři naprosto zkoprnělé hrdiny.
"Koblihu?" přitočil se ke kaprálovi hubený mládenec.
Jaroš zaúpěl.