18+ (kdyby náhodou)
Z kamenné desky splývala jako vodopád smuteční říza, do které byla zahalena. Ruce měla založené na hrudi, která se zvedala pravidelným dechem. Vypadala klidně, ale znaveně, bledá jako loňský sníh. Lehce se dotknul jejího kolene, zatřásl ramenem.
Když se skláněl na jejími rty, nepřemýšlel nad tím, jestli je ta nemoc, o které tolikrát slyšel, nakažlivá. Jeho první polibek v životě. Ani se nepohnula.
Začal ze sebe setřepávat nejistotu. Byla tady ona, bezbranná, a on, všemocný. Ještě se rozhlédl kolem sebe, jako by čekal, že mu někdo v tom, co se právě chystal udělat, zabrání.
Však on se to nikdo nedozví.
Tři týdny jsem se snažila mlžit a vykrucovat, ale duben se krátí. Teď už je jasné, kam jsem si zašla pro inspiraci. Jelikož jsou pohádky, jak je známe teď, už jenom oblázky, které postupně opracoval čas, baví mě se vracet k jejich starším a realističtějším podobám. Snad mi to historie odpustí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Začalo mi to docházet někde v
neviathiel
Začalo mi to docházet někde v půlce. No nazdar. Mohlo by navazovat drabble o Růže, napsané loni tuším Keneu, ale to už asi nenajdu :)
Tak nápovědy byly, ne že ne.
Rya
Tak nápovědy byly, ne že ne. O to víc strhující.
Popis hodný komentíku.
Smrtijedka
Popis hodný komentíku.