El Paso

Barros se jednoho dne doslechl, že Cesta, ta nejrychlejší, nejgrošovatější a nejrychlejší kobylka celého Divokého Západu, připadne vítězi závodu dostavníků mezi El Pasem a Jumou. Být zvíře, začal by Barros slintat, takhle začal jenom nakupovat:
okovaná kola k dostavníku, dvířka z balzy, bič splétaný z 96 vláken místo obvyklých jedenácti.
Začal nakupovat a trénovat: čtení stop v bushi, klopené zatáčky, hvízdání i odrážení banditů.
Není divu, že s takovýmto přístupem závody s přehledem vyhrál.
Unavený a šťastný, převzal svou cenu, a nasedl.
Cesta se vzepjala a utekla mu. Od té doby je Cesta svobodná, svobodná královna prérie, cestou necestou běhá.