Leolinův sen

A zde je druhá...
Sir Leoline zbledl, když uslyšel jméno Geraldinina otce. Přítomný výraz se vytratil, rty neslyšně zopakovaly, co slyšely. Jako by to nebyla pravda, dokud ho sám nevyslovil. Bylo tomu dávno, tak dávno. Již uvěřil tomu, že ta doba nikdy nebyla. Divoké hony, veselé pitky, vzrušující zápasy, zdržení v lese, tajné schůzky... Vše se zdálo jako sen. Jako by večer ulehl a obrazy předchozí noci navázaly tam, kde byly přerušeny. Pomluvy a urážky byly neodbytným sluncem, které se mu prodralo pod víčka, léta nepřátelství vyčerpávajícím dnem, který se vlekl. Noc se však blíží. Bez přemýšlení poslal barda Bracyho k lordu z Tryermaine.
Poznámka: Ano, čtete správně, Coleridge byl nejen femslasher, ale i slasher - no jo, romantici...