Lepší lidé

Byl zase jednou spíš ožralý než jen opilý. Navíc v melancholické vyprávěcí náladě.
„Nevíš, kam chodí děvky?“ ptal se urputně Bronna.
„Do bordelu, kam jinam…“ ušklíbl se tázaný.
„Tysha byla jiná. Moje první žena. Miloval jsem ji.“
„Ona tebe určitě taky…“
„Věřil jsem tomu. Jenže pak septon, který nás oddal, jednoho dne vystřízlivěl a prozradil všechno mému ctihodnému otci.“
„Byl jistě potěšen…“
„Vystřídali se na ní všichni strážní. Každý jí dal stříbrňák. Na závěr přinutil i mě…“
„Vážně tě musel nutit?“
„Musel jsem jí za to zaplatit. Vlastní ženě! Dostala zlaťák, protože, jak řekl otec, my Lannisteři jsme vyšší třída.“