Už zase!!!

Hluboký les dýchal tichem.
Zvěř zůstávala skrytá.
Lidé pomalu ustupovali.
Jen pár.
Několik vojáků.
Vyděšených.
Utíkali.
Štíty, oštěpy a meče.
Porůznu poztráceli.
Zahodili.
Ticho nevěstilo nic dobrého.
Než ho vystřídal děsivý zvuk.
Dupání.
Praskání větví.
Šťastné výkřiky.
Vyděšené chrochtání.
Chroptění.
Vojáci vydechli.
Naposledy.
Naposledy vyděšeně.
Znovu klidně.
Nebyli loveni.
Úleva.
Sebrali zbraně.
Štíty, oštěpy a meče.
A pryč.
Co kdyby změnili názor.
Dostali chuť.
Odcházeli.
Pomalu a poklidně.
Tmavnoucím lesem.
Do tábora.
Les opět ztichl.
Z dálky ho rušil tlumený hlahol.
Nezřízená zábava.
Hodování.
Všichni se bavili.
Jeden ne.
Ležel v koutku.
Svázaný.
Nevyslyšel prosbu.
Ani příkaz.
"Nezpívej!"
Bard Trubadix.
Fandom: Asterix a Obelix