Ale no tak! Tak pohni se... Co sedíš na zadku? Proč to necháváš jenom na mně? Copak to můžu zvládnout sama? Pomoz mi přece, alespoň trochu... Já nechápu, že ti to neni blbý. Vždyť... já se tak snažím. A ty? Netvař se, jako že bys to nemohla udělat. Můžeš, ale nechceš! Prostě jsi mě nechala v bryndě. A já přitom... Tak jsem ti věřila. Ale teď... jenom se usmíváš. Jak můžeš?!
Po tváři se jí začaly koulet slzy. Bradička se roztřásla.
Sedím na zemi, kousek od ní, náruč doširoka rozevřenou.
"Pojď ke mně, Viktorko, no tak! Už jen dva krůčky..."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
...
gleti
chudě malé,
Ajajaj!
Faob
Ještěže si děti nepamatují své pocity z raného věku! Dobré drabble!
To je milé, i když chápu, že
Arenga
To je milé, i když chápu, že Viktorce to milé moc nepřišlo ;-)
Jak se situace promění změnou
KattyV
Jak se situace promění změnou úhlu pohledu. :)
To dáš, holka, to dáš.!:-)
Profesor
Krásné...:-)
:) první krůčky jsou nádherné
Tora
:) první krůčky jsou nádherné, ale z pozice dítěte to asi opravdu může vypadat jinak...hezké.
Krásné drabble. První krůčky
Aplír
Krásné drabble. První krůčky očima dítěte - vynikající nápad. Faob má pravdu. Ještěže si nepamatujeme rané prožitky.