Mučení...

"Né! U Tututatise! Proč jsi to dělal?" zakvílel Asterix.
"Chtěl jsem mu udělat radost," odvětil Obelix a zakroutil při tom omluvně nohou. "Já fakt nechtěl, promiň," omlouval se velký Gal.
"Neomlouvej se jen mě! Omluv se celé vesnici!" křičel Asterix, aby přehlušil ten hrozná rámus.
"On byl tak smutnej, když se mu ta první rozbila," zahuhlal Obelix
"Smutnej? On je pořád smutnej. Teda když nás zrovna neničí! To je veselej!" otočil se na patě Asterix a naštvaně odcházel pryč z vesnice.
"Promiň, už to nikdy neudělám." Dušoval se Obelix, když ho dohnal.
"To doufám. Už nikdy Troubadixovi nekupuj novou harfu!"