K čertu mé právo?

Vysoký jako topol, v husarské čepici zvlášť, s jiskrnýma očima a nezkrotným jazykem i šavlí, sebevražedně odvážný a vzor kavalíra, husar Kelemén je zkrátka vším, čím jeho generál ne.
Teď přichází žádat výslužné za roky prolévání krve.
Kulaťoučký generál přebírá ve tváři barvu svého kabátce jen při představě, že by měl vydat něco z vlastních peněz. Na rozloučenou nabízí aspoň pohár vína.
Ledově klidný Kelemén obrací pohár vzhůru nohama a zahazuje. Znovu žádá, co mu podle práva náleží.
„Kliď se odtud,“ velí generál, rudá barva ustupuje bílé.
„Se mnou odejde tvé právo velet!“
Stráž přibíhá na zavolání. Zbitého Keleména vynesou.