Stvrzeno krví

Vzduch v Batyldině sklepě byl chladný a páchl zatuchlinou. Vládlo tu šedé přítmí.
Gellert se rozhlédl po nějakém harampádí, jako by potřeboval pár vteřin, než bude připraven pohlédnout Albusovi do očí.
„Dlouho jsem to studoval,“ řekl Albus, aby si dodal odvahy. „Věříš mi?“
„Věřím ti.“
„Nikdy se nepostavíme proti sobě.“
„Nikdy.“
Gellert zatnul zuby, když přiložil hrot hůlky k dlani, kde se objevila krvavá rýha. Albus sykl, když i on ucítil ostrou řezavou bolest. Dlaně se dotkly. Gellert v konečcích prstů jasně cítil tlukot Albusova srdce.
Dvě kapky krve se vznesly vzhůru, spojily se a vytvořily pečeť.
Přísaha byla stvrzena.