Nastalo léto a háďátko se radostně prohánělo po louce. Miluji léto. Běželo spokojenému háďátku v hlavě.
To teplo. Ta krása. Uvažovalo. Tak hezké květy, počkat... Zarazilo se háďátko. Všimlo si kytky, kterou zatím nevidělo, pelyňku.
Tak tahle kytka vůbec není hezká. Hned ji zkritizovalo. Avšak nevoní tak špatně. Pokusilo se zlepšit svůj názor.
Nevypadá pěkně, voní dobře, jakpak asi bude chutnat? Začalo háďátko přemýšlet.
Zatímco se rozhodovalo, tak svým pohledem pelyněk probodávalo.
Jedovaté to není, to vím, tak proč bych to nemohlo ochutnat? Rozhodlo se.
Utrhlo lístek. Ochutnalo.
„Fuj to je hořké!” zasyčelo a k pelyňku se už nikdy nepřiblížilo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-))))
Profesor
A je o jednu hořkou zkušenost bohatší...:-)
Super.
Tlegy
Moc hezké.
Z toho plyne poučení, že vše
mamut
Z toho plyne poučení, že vše zelené k jídlu není :D
Chudák háďátko :D
Správné poučení, alespoň už
TheFallingLeaves
Správné poučení, alespoň už nehrozí, že ochutná nějaké jiné více nebezpečné kytky. :D
Fuj fuj.
Esclarte
Fuj fuj. Tak teď už to ví.
Ale až bude nemocné, třeba mu ještě přijde vhod.
Obávám se, že háďátko netuší,
TheFallingLeaves
Obávám se, že háďátko netuší, že by mu něco tak hořkého mohlo v nemoci pomoci. Snad až to bude potřebovat, tak mu to někdo prozradí.