Potlesk konečně dozněl a Mariana šťastně klesla na sedátko u toaletního stolku naproti dveřím. Odrazem v benátském zrcadle spatřila dojatou Pavlínu přinášející náruč růží.
„Byla jste naprosto boží!“ vyhrkla Pavlína, ale její slova zanikla v přívalu gratulací ctitelů. Teprve když Mariana poděkovala poslednímu, šatna ztichla.
Ozvalo se zaklepání, ale vysokého černovlasého muže si všimla, až když stál u stolku. Zavadila zrakem o jeho pohled a pocítila závrať.
„Pavlíno, nechte nás chvilku o samotě!“ požádala kostymérku.
Sáhla do broušené dózičky a zchroustala stroužek česneku.
„Páchneš, drahá!“ usmál se.
„Nesundáš si aspoň tu ozdůbku?“ cvrnkl dlouhým nehtem o křížek na jejím krku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pěkné! Ta ví, jak si ho držet
Aziz
Pěkné! Ta ví, jak si ho držet od těla :D
Moc pěkné! :)
Rya
Moc pěkné! :)
Líbí, ale vlastně jsem asi
Faob
Líbí, ale vlastně jsem asi zmaten: česnek zjevně nezapůsobil úplně tak, jak by se očekávalo, a jestli cvrnká do kříže, je zjevně jak ty vši stále odolnější...