Copak kaktusy, ale pelyněk...

Poloostrov Baja California

Den první
„Páni, to je ale obrovský kaktus! Jak dlouho asi roste?“ dumáme okouzleně.
„A co teprve tenhle. Pojďme se u něj vyfotit, je nádherný,“ jásáme a dereme se k němu trní netrní.

Den třetí
„Jako dobrý, ale mohlo by tu růst i něco jiného, ne?“ rozhlížíme se.
„Tamhle teče řeka, tam musí být něco zelenějšího,“ doufáme… marně.

Den pátý
„Zatracenej připitomělej píchavej prevít! Zničila jsem si o něj kraťasy!“ nadávám.
„Kaktusy! Všude samý kaktusy. Hnus šedozelený,“ prskáme kolektivně.

Den sedmý
„Jsou i u jezera…“ zoufáme si.
„Prosím… cokoli jiného… Třeba pelyněk,“ modlíme se.

Čas změnit lokalitu…