Pššt!

Zrychleně oddechuji. Právě jsme doběhli tramvaj. Najednou mi táta řekne: "Jak to že je ten tvůj komiks na jiný identitě.
Koukám na něj a jsem udiven. Jestli to zjistil, tak už to nebude překvapení. Mám chuť brečet. Pak to táta samozřejmě musel říct mému bratru. Takže to zase nebude překvapení.
Jsem fakt zklamaný. Mohlo to být skvělé překvapení a místo toho z toho nic nebude. Ach jo!

Je to vlastně moje vina, protože jsem neměl dávat komiks, který jsem mu ukazoval, na jinou identitu. Jsem já to pako.

Aspoň to neví moje dvě sestry, takže to aspoň trochu překvapení bude.