Večerní rozhovor

Večer u tety zvonil telefon.
„Prosím?“
„To jsi ty, Evičko?“
Takhle už ji dlouho nikdo neoslovil. „Ano, paní továrníková. Teta spí, mám něco vyřídit?“
„Hlavně ji nebuď, já jsem jen rozčilená z toho našeho Jardy. Tak jsem to s ní chtěla probrat.“
Eva věděla, že z malého Jardy je teď generální ředitel, tak jen pípla: „Copak?“
„Ale. Jaroušek dneska vstal levou nohou a pak stačilo, aby mu sekretářka, co zastupuje tvou tetu, popřála příjemný den a jeho to tak vytočilo, že za ni musím shánět náhradu.“
„Není to ta blondýnka, co dřív pracovala v call centru?“
„Koukám, že to chápeš.“