...testuji na poslední chvíli, než na mě vyskočí první letošní téma :)
Stála před mapou na stěně, v ruce krabičku špendlíků s barevnými hlavičkami. Červené pro místa, kde už byla, žluté pro města, zelené pro krásy přírody, fialové pro osamělé památky. Brzy bylo jasné, že jejím botám z toulavého telete jedna krabička stačit nebude. Když špendlíky došly, začala mezi ně vázat různobarevné bavlnky. Plány jednotlivých cest, které se křížily a proplétaly.
"Do důchodu máme co dělat," usmála se spokojeně, zkoumajíc svůj výtvor.
"Vážně na to Slovensko tenhle víkend musíme?" ozval se hlas jejího manžela. "Není tam kde spát. A počasí nevypadá dobře. Zůstaňme doma."
Nezměněná mapa visela na zdi dalších pět let...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je smutné a takové jakési
Rya
To je smutné a takové jakési pravdivé.
Kachna!
Děkuji. Bylo to napsáno za
Blanca
Děkuji. Bylo to napsáno za účelem 'když si to napíšu, tak už se to nestane'... :)
Chudák tele...
kopapaka
Chudák tele...
Tak trochu doufám, že po pěti letech nešoupli mapu na půdu.
No, tele to nevychytalo...
Blanca
No, tele to nevychytalo...
Určitě ne. Ona pak buď začala cestovat sama, nebo měli děti a tak cestovali s dětma na prázdniny...
dost dobré
Keneu
to bych snad radši jezdila sama...
(a tu mapu úplně vidím, tu natěšenou, nově ošpendlenou)
V tom je problém...když
Blanca
V tom je problém...když polovička nikam nechce, ale tváří se ublíženě, že ho nevezmeš s sebou...
(taky ji úplně vidím - míním si ji vyrobit, jen co seženu nějakou rozumně velkou nástěnnou mapu světa)