Jsou spisovatelé, kterým jsem přišel na chuť, i když nechápu proč.
Agrafena Ivanovna Světlovová - Grušenka - mladá, krásná, odvážná, dva muže svedla; Kateřina Ivanovna - něžná snoubenka; Nastasja Filipovna - nejkrásnější žena celého Ruska; Aglaja Ivanovna - krásná tělem i duchem; Soňa Marmeladovna - ušlechtilá prostitutka. Štěpán Trofimovič - prudce milující celou širou krásnou Rus; Aljoša - dobrák s krásnou duší, co vše věnoval Bohu.
Proč tolik krásy vkládal autor do svých románů? Proč tolik líčidel, kožešinových rukávků a odvážných slov? Láká snad čtenáře na pohlednou tvář i něžnou duši?
Proč to všechno, když nakonec veškerou krásu zhanobí, zašlape, potupí a nechá na ni zapomenout.
A na závěr všeho zůstává jen Lev Nikolajevič Myškin - nesobecky ušlechtilý, charakterní... idiot.
Asi to není moc povídka ale takový pokus o úvahu. Ale co. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jsem naprosto okouzlená a
Inverzni_tanecnice
Jsem naprosto okouzlená a tleskám, co mi síly stačí.
To je úžasné.
Děkuju mnohokráte, jsem rád
Mairam
Děkuju mnohokráte, jsem rád že se to líbí byť jenom jednomu. Hrozně to potěší.
To je hodně zajímavé.
se.id
To je hodně zajímavé.
Díky moc!
Mairam
Díky moc!