Odehrává se dva roky po impaktu Měsíce.
Už si ani nepamatuji, kdy to bylo normální.
Bylo mi třináct, když se po městě začaly poprvé pohybovat oživlé věci.
Nejdříve se to zdálo úsměvné, ale pak na nás zaútočily.
Máma s tátou nás bránili do posledního dechu.
Příboráci je ale dostali.
Tehdy nás zachránil strýc Bob a odvezl do vesnice pod horami.
Nevěděl, že už ji dávno ovládly meteozvěsti.
Zmasakrovali ho přímo před našima očima.
Ještě dodnes mě v noci budí noční můry.
Abych zjistil, že sen se změnil v den, ale nic se nezměnilo.
Zbyl jsem jen já a moje sestřička.
Ale my se nedáme.
Musím dospět.
Brzy!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Děsivé a výborné. Ráda bych
Aries
Děsivé a výborné. Ráda bych věděla, jestli se mu to nějak podaří
:)
Jan F. Rajm
To nevím ještě ani já sám :)
Děsivé!
ef77
Děsivé!
Díky
Jan F. Rajm
Díky.
Příšerná minulost a žádná
Killman
Příšerná minulost a žádná budoucnost...
:)
Jan F. Rajm
To zní jako zajímavé téma na další drabble...
Už žádná legrace, ale čirá
Esclarte
Už žádná legrace, ale čirá hrůza.
:)
Jan F. Rajm
Taková normální puberta...
Co máš proti Příborákům? Já
neviathiel
Co máš proti Příborákům? Já jsem hned z vedlejšího města a nikdy po nás nešli!