Tu noc po bitvě u Bolvangaru toho Lee moc nenaspal. Nervy mu drnčely jako dráty ve větru a ruce se mu třásly tak, že si ani nedokázal zapálit doutník. Aspoň, že o trasu se staraly divoženky a že Lyra s Rogerem usnuli v momentě, kdy si sedli do balónu.
Co se jeho týče...
Na vteřinu zavřel pálící oči a byl zpátky v laboratoři Vrahounů. Jeho daemonka ležela schoulená za stěnou z drátěného pletiva. Křičel, ale ani nezvedla hlavu.
Ostří separátoru prosvištělo vzduchem.
Trhnutí. Něco v hlouby těla zabolelo.
Bylo lepší zůstat vzhůru, než těch pár vteřin po probuzení necítit Hester.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Příběhem probublává příkoří.
Lady Peahen
Příběhem probublává příkoří. Pávi pláčí.
To tnulo jako ostří
Birute
To tnulo jako ostří separátoru. Ach, Lee! Ach, Hester!
:(((
Tenny
:(((