Ozubené kolečko se otáčelo - cvak cvak - roky a staletími. Občas se v něm zadřelo nějaké zrnko písku, občas je bylo třeba podmáznout. Nic neobvyklého, běžně fungující dvůr i království. Jenže Osud začal zoubky lámat
První zoubek. Být zavražděn je pro krále přirozená smrt.
Druhý zoubek. Tak trochu omylem.
Třetí zoubek. S písní na rtech.
Čtvrtý zoubek. Na úspěch syna - vlastní konec.
Pátý zoubek. Dva způsoby a jedna pomsta.
Šestý zoubek. Smíření ve smrti.
Sedmý zoubek. Zbylo jen ticho.
Osmý a devátý zoubek. Jen tak mezi řečí, na jiném místě, v jiný čas.
Kolečko se polámalo, udělalo bác. Pod norskou nadvládu.
A stále musím myslet na "Možná má Osud jméno Horacio." (úžasná televizní fanfikce Vzpomínka na Hamleta)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je dramatické, lyrické a
Dangerous
To je dramatické, lyrické a krásné.
och
Čespír
To se tak pěkně čte. Děkuji mnohokrát.
To je skvělé. Chvíli trvalo,
Esclarte
To je skvělé. Chvíli trvalo, než jsem pochopila význam. A ani na osmu a devítku se nezapomnělo.
Povedlo se, a ještě ten vtipnej závěr.
díky za komentář
Čespír
Jsem rád, že je to k pochopení. Osma a devítka mají dokonce vlastní fandom, jak by se na ně mohlo zapomenout?
Což je pro ně dost velký
Esclarte
Což je pro ně dost velký úspěch. Mimochodem vzpomněla jsem si, že někteří lidé včetně naší někdejší češtinářky říkají, že v Hamletovi je nejvíc mrtvol. Nevím, proč, už tehdy jsem si to naschvál počítaola v Králi Learovi a bylo jich víc, nemluvíc o tom strašlivém Titu Andronikovi (ale s tím se asi většinou nepočítá).
Sakra, to je docela drsná asociace na téma Statistika nuda je.
Zajímavé.
Čespír
Zajímavé. Zkusmo jsem si to projel, jen podle encyklopedie: Titus Andronicus 14, Král Lear a Hamlet shodně 9. Pokud to tedy vezmeme do pádu opony, protože těsně po něm si soukromě počítám smrt hraběte z Kentu, čímž se Král Lear dostává na deset mrtvol.
Naopak Coriolanus a Timon Athénský si vystačili pouze s úmrtím titulní postavy.