Pozdní večer

Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj byl lásky čas,
kondorův zval ku lásce hlas,
kde opilý zaváněl May.
Tam sličná děva rudolící,
na bobku v stínu kůlu sedí,
a na bílou tvář snivě hledí,
má-li mu o svých citech říci?
Otázka temná hlavou víří
zradí-li kmen svůj, když si zadá?
Bratra o radu tklivě žádá.
prosí ho, by s ním se smířil.
Prosba její jest vážně brána,
Nakonec muži, usmířeni,
krev jeden s druhým smění,
zrada na kmeni zažehnána.
Je pozdní večer, první máj –
večerní máj – je lásky čas.
Zve k lásky hrám kordorův hlas:
„Vinnetou! Nšo-či! Old Shatterhande!“