Lepší než pavouci

„Hagrid říkal, ať sledujeme motýly,“ připomněl Harry, když narazili na houf baboček s vervou opouštějící hrad.
„No asi lepší než pavouci,“ rozhodl se Ron, i když by se mu do Zapovězeného lesa nechtělo, ani kdyby před ním pochodovala banda kluběnek.
Dle očekávání to strašidelné začalo být okamžitě, třepotání motýlích křídel za měsíčního světla vzbuzovalo klid asi jako mlčící paní Weasleyová. Čím hlouběji do lesa šli, tím víc si Harry připadal, jako by procházel kolem šumící televize. Tesák nepřetržitě kňučel, Ron s ním.
„Harry? Něco mě olízlo.“
Otočil se. Světlo z jeho lampy dopadlo na obří ústní ústrojí třímetrové babočky admirála.