Bez konce

Má mysl je chycená v hluboké vodě.
Ne. Je to plán, lest.
Martin by mě neopustil. Ne bez slova rozloučení!
Vím, že se vrátí.
Až klapot kopyt na nádvoří prorazí povrch mého zmatení hněvem.

„Zachránila jsem vás! Nechala by zemřít mě i Markétu!“ zakřičím na dvořany. Ale Markéta ustrašeně couvá za matku. Hana, nová vládkyně Sychrava, se usmívá a já vím.
Potřebují mě, ale nevěří mi. Martin a jeho zlatý hlas mě neochrání. Vybrali si viníka, svou zlou čarodějnici. Beznaděj křivdy se rozrůstá jak řasa po hladině.

Nedám jim právo mě soudit.
Zaženu bolest i slabost. Sahám po své moci.