Brno, 1928
Některé okamžiky, jsou-li zvěčněny, oslovují celé generace. Jen někdy je ale přítomen fotograf a jen někdy jsou fotografie dostatečně ostré, aby měly to správné kouzlo. Oné neděle před oním domem se však žádný fotografický aparát nenacházel. Nezbývá tedy než si celou situaci představit.
Přede dveřmi stojí děvče asi patnáctileté, u nohou kufr. Po ulici přichází manželský pár; on asi pětačtyřicetiletý, ona snad o deset let mladší. A teď právě byl by příhodný okamžik pro fotografa – nejprve hledí na sebe poněkud zmateně, pak se muž usměje, rozpřáhne náruč a dívka, napůl se smíchem, napůl v slzách, mu vbíhá do náruče.
„Tatínku!“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
krásně napsané
Aries
krásně napsané
Děkuji
Apatyka
Děkuji
Výborný kousek, celý první
Faob
Výborný kousek, celý první odstavec je úžasný odstup efekt, který tak trochu zapojuje vypravěče do děje...
Děkuji. Prohlížela jsem si
Apatyka
Děkuji. Prohlížela jsem si dnes vítězné forografie World Press Photo a nějak se toho motivu nedokázala vzdát...
To musel být úžasný okamžik.
Tora
To musel být úžasný okamžik.
Musel.
Apatyka
Musel.
Jo, jen málokdy je na
Killman
Jo, jen málokdy je na správném místě přítomen fotograf.
A možná je to občas dobře.
Apatyka
A možná je to občas dobře. Protože některé ty správné okamžiky jsou sice působivé, ale jaksi neurčené cizím očím.
Krásné :)
Esti Vera
Krásné :)
Děkuji :)
Apatyka
Děkuji :)