Ve vlasech cítila svěží jarní vánek; zelenající se větvičky lesního porostu ji šlehaly do obličeje, ale mladé víle to nevadilo. Křídla se rychle třepotala a špičky chodidel jim jen občas napomohly křehkým odrazem od země porostlé hedvábným mechem.
„Chyť si mne!“ zvolala na svou společnici. Když se však ohlédla, uvědomila si, že je sama. Uletěla jí až k hranici luk.
Mírně popadla dech a poté zvědavě vykoukla ze zeleně do širých plání. Srdce jí sevřel strach, ovšem rychle ho vystřídala vlna adrenalinu s kapkou všetečnosti. Pomýšlela na návrat do bezpečí, avšak nedokázala odtrhnout zrak.
Tehdy poprvé spatřila příslušníka lidské rasy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zírám. Neuvěřitelně plasticky
Faob
Zírám. Neuvěřitelně plasticky vylíčeno, vidím ji před sebou, křehkou i zvědavou, ach, lidská rasa - kéž by uviděla někoho hodného! Skvělé drabble!
Děkuji moc za pochvalu :)
K.pise
Děkuji moc za pochvalu :) Obecně raději píšu kratší záležitosti, ovšem drabblu teprve přivykám a tak si této poklony opravdu vážím - jeden by nevěřil, kolik se vejde do tak malého počtu slov!
to je romantické. Snad to
Aries
to je romantické. Snad to setkání dobře dopadne