1001

Do snu se mi vloudí nepříjemný zvuk budíku, nebe je potemnělé. Hlas mé matky mi říká, ať si odpočinu, není se za čím hnát. Zavírám oči, ale hlas mé babičky říká, ať jsem zodpovědná a netrávím čas nesmysly. Hlas její matky mi říká, že jen snaha a vytrvalost vedou k cíli. Hlas její matky se srdečně směje, bez radosti by nebylo života. Jsem tady už tisíc let. Všechny hlasy mých předků se poskládaly do nesourodých melodií, kterými si klestím svůj život. Tolik jich naplnilo svůj úděl, abych mohla naplnit já ten svůj. Břímě je dar. I můj hlas bude slyšen.