Cesta na Moravu

Vinu se, jsem žížala bezpohlavní
nekoukám napravo nalevo
jedu po hlavní
nejsem houseňák ve vývinu
jsem závodník, nohu na plynu
a v nic se neproměním
září mi kůže ve světle denním
sunu se rychlostí blesku
večer, v noci i za rozbřesku
kloubouček na hlavě (nebo zadku) nesu
mířím daleko k moravským lesům
odbočuji na stezku k lánům polí
kloboučkem mávám překvapeným pánům s holí
jako by nikdy neviděli obří žížalu jak valí si to po silnici k úvalu
vezmu to zkratkou přes ohrádku něčí
ovečky tu na mě zuřivě bečí
šlápnu na to a mizím
když jsem na pozemku cizím