Rok 1627. Vojenský tábor kdesi v Německu.
Pamatujete si Filoménu? Vyskytla se v drabblu Věštba pro minulost, téma Čí vzpomínky to jsou.
Tak takhle se seznámila se svým budoucím manželem. ;)
„Dokaž, že to není tak, jak říkám,“ ušklíbnu se vyzývavě na toho mladého rekruta, co přišel z Vlach.
„Já ti nemusím nic dokazovat! Pomlouvačný jazyku!“
„Poraz mě v přetlačování a nechám tě na pokoji.“
Snaží se. Vydrží déle, než jsem čekal. Ale nakonec uhodím jeho rukou o stůl. Sykne bolestí. Další znamení.
Mračí se, ztěžka oddechuje a mne si zápěstí.
Pohladím ho – ne, ji – po té nateklé ruce. Je mi líto, že jsem jí musel ublížit. Ale když to tak sama chtěla…
"Není už načase přestat předstírat?" zamumlám.
Oči pod kloboukem se zúží.
„Když si mě vezmeš, nikomu to nepovím.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hm, nic moc na případný
Dede
Hm, nic moc na případný začátek manželství!
Já k tomuhle páru mám takový
Lejdynka
Já k tomuhle páru mám takový rozporuplný vztah přesně z toho důvodu. :)
Taky si to myslím. To se pak
Aplír
Taky si to myslím. To se pak budou vzájemně přetlačovat po celou dobu manželství.
Anebo taky ne. ;)
Lejdynka
Anebo taky ne. ;)
Nechci prozrazovat, co nemám vymyšleno, ale jsem ráda, že v tom taky vidíte určité rozpory, já taky.
Díky!
Zajímavý začátek. Proč tak
Tora
Zajímavý začátek. Proč tak hrr?
On to není úplně začátek, oni
Lejdynka
On to není úplně začátek, oni už o sobě ví delší dobu :) Respektive on ji má rád uz delší dobu.
Moje autorské motto je: Celý
Lady Peahen
Moje autorské motto je: "Celý den byl déšť na spadnutí a nakonec se přece jen rozpršelo - i takhle může začít velký román, hlavně je potřeba nějak začít." (Ilf-Petrov). Takže za mé - ještě má spóóóustu času ukázat, že není blbec.
Jé, to je moc hezký komentář.
Lejdynka
Jé, to je moc hezký komentář. :)
Jako nezačal úplně nejlíp, ale už jsem to začala napravovat.