Dlouhá cesta

„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem tu. No, jak jste mě ráčil poslat do toho hostince, abych se podíval po tom kabátu, co jste tam ráno zapomněl.“
„No?“
„Představte si, je tam. Visí pěkně na věšáku hnedle vedle lahve s vokurkama.“
„Ale my už jedeme!“
„Taky bylo na čase, pane obrlajtnant. Vlak má skoro tři minuty zpoždění.“
„Já vás roztrhnu jak hada!“
„Poslušně hlásím, že roztrhnout hada není jen tak. U nás na Žižkově bydlel nějakej Fouska co choval hady...“
„Švejku! Co teď hodláte dělat?“
„Poslušně hlásím, že v Kolíně budeme až za hodinku. Mohl bych objednal něco k snědku.“