Bez nároku na bodík.
Linie kluků z Ostrovů, na pokračování nebo napřeskáčku.
Do téhle části Gerasdanu moc lidí nechodí.
Teda, když jsou děti.
Nechtějí se dostat do problémů.
Je to tu prostě takové... takové moc vznešené.
Charles to ani nevnímá, ale Norman se tváří rozpačitě. Malcolm se Sorleym je tiše následují, připravení nabídnout pomocnou ruku (a že je to občas potřeba). Možná budou mít štěstí, možná proklouznou k zadnímu schodišti aniž si jich někdo všimne...
Chabá naděje.
„Co jste to zas, kluci, vyváděli?“
Nemá král sedět na trůně a... kralovat? Míst toho aby přecházel dvůr a ukusoval z jablka?
Sorley se vychovaně ukloní. Malcolm oněměl.
Norman se narovná. Poprvé.
„Vlastně nic, tati.“
Ano! Ano! Ano! K téhle pointě jsem směřovala celou dobu. A téma mě pustilo.
Jupí!
Ale ňuňu :)
Apatyka
Ale ňuňu :)
Ňo šmudlík.
Tess
Ňo šmudlík.
mně zas něco uteklo. Ale
Aries
mně zas něco uteklo. Ale koukám, že bráchové se smířili, to je dobrý
Ne, to je v pohodě, uteklo ti
Tess
Ne, to je v pohodě, uteklo ti to jen když to čteš na pokračování. Když to čteš napřeskáčku, tak tam ty drobný odvolávky na sociální status jsou jen nedůležitý koření a můžou fungovat vlastně libovolně.
ale jejda :) hezký závěr, a
Tora
ale jejda :) hezký závěr, a hlavně, že se kluci nějak porovnali
Mňo jo...
Tess
Mňo jo...
To je krásný. Prej to kakao
Terda
To je krásný. Prej to kakao možná bude...
Já věděla, že ho vypíšu!
Tess
Já věděla, že ho vypíšu!