Ničitel světů

Davros. Nikdy na to jméno nezapomenu. Stejně jako na žádné jiné. Stáli jsme tam oba, uprostřed zkázy. Vesmírné lodě vybuchovaly, Dalekové umírali po tisících a historie se opakovala. Ale i tak... Nemohl jsem ho tam jen tak nechat. Musel jsem se ho zeptat. Je snad soucit slabost? Někdy o tom všem pochybuji. Svým prázdným obličejem mne sledoval, jako kdyby to všechno věděl. Poslední tyran navzdory Proroctví. Kamkoli se podívám, vidím jeho modré oko a slyším ten smích, než si jej odnesl oheň.
Dalek Caan říkal, že jeden stejně musí zemřít. Jsem opravdu jen Ničitel světů? Je mi to tak líto...