Následuje nedlouho po včerejším (tady, kdyby někomu unikl).
Přišel dopis z Prahy. Adresován je oběma, ale jako obvykle je část napsána nádherně nečitelnou rodnou řečí paní tchyně. Po chvíli intenzivního soustředění – Nořina ruština má značné mezery – se rozhodne v Alexandrově absenci vyhledat odbornou asistenci. Konstantin by měl být doma, sotva před hodinou slyšela dveře.
Vchod do jeho bytu se před ní otevře, než stihne zaklepat. Šok střídá vztek – za zápražím stojí její omyl, za ním pan Volkonskij s tváří plnou viny. Uplyne vteřina. Violetta se rozmile usměje a beze slova projde ven. Nora a Konstantin stojí jako zkamenělí, než dole klapnou dveře.
„Já vám to vysvětlím.“
„Neobtěžujte se.“
Málokdo si asi pamatuje mikropříběh Alexandrových rodičů, kde jsme se dozvěděli, že Alexandrova matka, bytem stále v Alexandrově rodné Praze, je Ruska (a Kosťova prateta, ale to je vedlejší). Já tu paní vůbec nepoužívám a z příběhu ji zákeřně vylučuju, ale vězte, že žije a že někdy komunikuje. Nora se s ní potkala a snažila se taky zapojit, proto má ruštinu s mezerami.
Možná o něco více čtenářů si vybaví, že Nora měla něco s Violettou, ještě než se s ní seznámila Judita. Skončilo to všelijak, podrobnosti neznáme, jako kontext je to snad dostatečné ;).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Violetta je herečka, že jo?
Kleio
Violetta je herečka, že jo?
Je to tak.
Ancient Coffee
Je to tak.