Tak nějak mimochodem

Začínalo to vždycky stejně.
Někdo něco potřeboval; Jindřich byl ochotný pomoct.
Dál se podrobnosti různily, ale v průběhu figurovalo množství požitého alkoholu.
A nějaká rozhodnutí, která ani jeho oblíbená Sejvovice neměla šanci vymazat.
Ne, že by to nebylo příjemné, být s dívkami, které byly svolné a věděly, co dělají.
I když... nemohl si být vlastně tak úplně jistý, protože mu v hlavě na místě těch nocí zela spíš velká černá díra, ze které se okrajové paprsky hvězdných vzpomínek draly ven jen velmi těžko.
Ráno se po něm chtělo jednou kázání, jindy úklid lázní před inspekcí.
Vždycky to stejně i končilo.