Tatí, pšečtí nám něšo!

"Tatí!"

Zažíval to znovu. Jejich první slova, ač nedokonalé, stále to pro něj znamenalo hodně.

"Pčešteš nám pohádku?"

Natáhl se po knize, kterou mu jeho dcera podávala, i když on ji spíš zachránil, aby ta knížka nevyhrála tíhou nad ní.

Otevřel ji na založené stránce a posadil na koberec.

"Takže... Bylo nebylo, byla jedna moudrá žena, která měla jako pomocníka lišku..."

"Liškááá!"

Musel se nad tím pousmát.

"Přesně tak. Jednou se žena vydala na krátkou výpravu, ale nevrátila. Lišák o ní začal mít strach a tak vydal po jejích stopách. Čekalo ho několik dobrodružství..."

A tak četl dál, dokud neusnuli.