Tak trochu navazuje na poslední Čas pstruhů.
září 1918
Poslední síly léta se napřely do strání. Horký vítr kýve korunami stromů a Giuliovy dlaně kvetou zářícími hvozdíky, krvavým jetelem i něžnou chrpou. Zpátky v chalupě uloží kytici na Anežčino místo u stolu, svázanou stéblem trávy. Čeká.
Pozná její kroky. Strach doutná a roste k nesnesení.
"To... tu nechal Tonda," vypadne nakonec ze sevřeného hrdla. Obrátí se a uteče, nechce vidět zmatek ani zklamání v zelených očích. Tak rád by jí ty květiny zapletl do vlasů, aby zahrály všemi barvami. Jenže to nejde. Svět se mění a oni s ním. Ve vzduchu visí vznik Československa, úlevné konce a hořké začátky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (8)
ale ne :-((( proč jsou…
Aries
ale ne :-((( proč jsou některý kluci takový trdla
Kník. Parádně napsané kník…
Terda
Kník. Parádně napsané kník ovšem. Jako vždy.
Líbí.
Rya
Líbí.
To je ale trdlo...
Regi
To je ale trdlo...
Není čas na hrdinství... Ach…
Owes
Není čas na hrdinství... Ach jo. Zrovna jsem myslel na to, kolik z těch uprchlíků tu nakonec zůstalo natrvalo. Vím, že někteří Češi a Slováci mají italská příjmení a zjevně italské kořeny. Předtím mě nenapadlo, že by vlastně mohli mít původ v této době.
Kdyby to aspoń zkusil,…
Tora
Kdyby to aspoń zkusil, truhlík... ach jo. Krásně napsané.
fňuk...
Zuzka
fňuk...
Ale ne. Je mi smutno. A…
Líba
Ale ne. Je mi smutno. A hvozdíky jsou krásné i nostalgické zároveň.