Ach ty náhody

Srdce mu bušilo. Vzpamatuj se, poručil si. Nic o tobě neví. Nemůže ani tušit, žes ji sledoval. Navíc jsi perfektně zametl stopy podle rad na internetových fórech, nemáš se čeho bát. Pomalu se uklidňoval. 
„Nepotřebujete se napít?“ 
Trhni si nohou, děvko. 
„Chci podat trestní oznámení,“ zasípal. 
„Samozřejmě, k tomu dojdeme. Ale nejdřív – říká vám něco jméno Brigita Hořejší?“ 
„Ne.“ 
„Opravdu?“ 
„Neznám!“ 
Přistrčila k němu fotografii. 
„Nikdy jsem ji neviděl!“ 
„Jak mi pak vysvětlíte, že v kabelce, nalezené u jejího mrtvého těla, jsme našli vaše otisky prstů?“ 
„Nevím! Možná jsem ji někde náhodou potkal!“ 
„V mém bytě jste byl také náhodou?