Noc pod širákem

Dva leží vedle sebe a klidně oddechují. Spací pytel jim udržuje tělesné teplo.
První promluví.
„Když to vidím… Tají se mi dech. Tobě ne? Tolik hvězd a my neznáme jejich osudy. Tolik černě a my nevíme, kdo ji rozlil. Je to vzrušující, husina mi přebíhá po celém těle,“ polohlasem sdělí společníkovi a usměje se.
Chvíli zírá.
"Přemýšlím o tom, jestli bude vypadat stejně i za deset, padesát let. Jenom malý kus. A stejně tak krásný. Na co myslíš, když se podíváš na ten kus nebe?“
„Když se podívám na kousek nebe…“ načal, „myslím na to, že nám někdo ukradl stan.“