Co všechno se dá spatřit prťavým kouskem nebe? Pro mě, osobu mdlého rozumu, zavřenou v temné cele, je kousek modrošedé oblohy malým zázrakem, celým světem směstnaným do maličkého kousíčku ráje. Často přemýšlím, přestože člověk jako já toho prý není schopen, o tom, jestli bych si celého nebe, kdybych ho měl k disposici, vážil stejně, jako tohohle útržku. Koukal bych se na něj vůbec? Ne, vím to. Co bych dělal s celou oblohou? Zavíral bych se doma a zíral zkrze okno na podobný čtvereček, jaký mám tady. O tenhle kousek se nemusím s nikým dělit - nikdo jiný se na něj nedívá...
Opravdu jsem netušila, kam tenhle svůj výtvor zařadit, takže jsem sáhla po uni Originální ;) Snad tedy nevadí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
dobrý
Aries
dobrý
Děkuju :D
Voliéra
Děkuju :D
Zajímavé, k zamyšlení.
Esclarte
Zajímavé, k zamyšlení.
I tobě díky, přesně tak jsem
Voliéra
I tobě díky, přesně tak jsem to chtěla :D
Povedlo se. Moje úvahy se
Esclarte
Povedlo se. Moje úvahy se ovšem ubírají poněkud zneklidňujícím až děsivým směrem. Říkám si, kolik z nás se asi takovému člověku nějakým způsobem vlastně podobá. Tím, že sedí v takové imaginární cele, kterou možná tvoří částečně i blbý okolnosti, ale částečně si ji vytváří on sám.
Tak to jsme dva :) Je to dost
Voliéra
Tak to jsme dva :) Je to dost depresivní, když se to tak vezme :D A děkuju :D
Moc hezké drabble. Silné.
Profesor
Moc hezké drabble. Silné.
Príma drabble k zamyšlení. Já
estriel
Príma drabble k zamyšlení. Já jsem během čtení přemýšlela o tom, jak lidi teď čím dál víc choděj okolo a čuměj do mobilů, případně sedí doma a zírají do počítačů apod., místo aby koukli nahoru na nebe, okolo na stromy, na ptáky, na bouřku venku...