Trochu morbidní liščí příběh. Přísahám, že nápad přišel úplně nezávisle na ostatních textících.
Jako malá byla Ragnhild Revenová kvůli svému vzhledu dost nešťastná.
Proč zrovna ona musí vypadat úplně jinak než všichni kolem?
Připadala si ošklivá. Rodiče ji utěšovali, že je hezká, později zjišťovala, že se líbí i jiným. Ale jejím ideálem byla fotografie tety Ingrid, její dlouhé, plavé, skoro bílé vlasy.
Až jednou ji rodiče vzali do světa. Potkali i příslušníky svého druhu, máma tvrdila, že jsou to vzdálení příbuzní. Všichni byli podobní Ragnhildě.
Ale uviděla i něco jiného. Lidi s kožešinami, jaké měli - její příbuzní.
A maminka jí konečně vysvětlila, kam zmizela teta Ingrid.
Být stříbrnou liškou není zas taková výhra.
Jednou jsem se dočetla o farmě polárních lišek na Sibiři, kde se vyskytovala i jedna normální zrzavá liška, zřejmě nějaká mutace. Tak něco podobného je Ragnhilda.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
maj to blbý, chudinky
Aries
maj to blbý, chudinky lištičky
Zvlášť taková nějaká Mařena
Esclarte
Zvlášť taková nějaká Mařena Polární s oslnivě plavými vlasy/ stříbrnou srstí.
To je hezké. A morbidní. A
Danae
Jé, děkuju.
Esclarte
Jé, děkuju.