Na plovárně

Nad plovárnou Šeberák líně zapadalo slunce. Pivo ze sedmého schodu klouzalo do jejich hrdel, osvěžovalo i mámilo smysly a zvalo k prozkoumání života z té světlejší stránky.
Lynda něžně pohladila displej svého telefonu, když pouštěla Davida Bowieho.
Ivan vyfoukl obláček kouře a slastně přimhouřil oči.
Saša se zadíval k obzoru a nastavil tvář laskavým paprskům.
Než vůbec promluvili, joint stačil oběhnout deset koleček.
„Tady se vždycky dějou tak podivný věci.“
„Jo, vždycky mi tu klesne tlak.“
„Život je tady tak nějak hezčí, co?“
„Je tu fakt krásně.“
„Ale jestli na nás ten vodník nepřestane blbě čumět, tak mu rozbiju hubu.“