Je to tak?

Zvírám knihu, čechrám si polštář, balím se do deky a kulím se na pravý bok. Bořím nos do povlečení vonícího aviváží. Na poličku pokládám právě dočtenou knihu, zhasínám lampičku.
Byla to kniha Hrrr na ně.
Kapitán Elánius mi klepe na rameno: "Co by se asi stalo, kdybych se v Ankh Morporku rozhodl jinak?"
Karotka se na mě jen přátelsky usmívá.
Angua, proměněná ve vlka se zářivě lesklým kožichem se také usmívá, ale tak jinak, děsivě.
Jedenasedmdesátihodinový Ahmed prochází okolo mé postele. Bezděčně se zachvěju - potkat bych ho doopravdy nechtěla. Šavle se zlověstně blýská ve tmě.
Ignoruju všechny a jdu spát.