Neodejdu

Téma

DMD č. 1. pro 1. 4. 2015. Téma: Na vlastní nebezpečí

Fandom

Úvodní poznámka

On je inspirovaný upřeným a velmi dlouhým pohledem jednoho člověka s autistickými rysy. Ten pohled bych přirovnala k tomu, když si zvíře vyhlídlo svou kořist. A přesto tam není dravost, jenom je tak silný, vytrvalý a neústupný, až je nepříjemný.
Ona je z gesta jedné postarší paní, která dobíhala autobus. Klusala s širokým úsměvem na rtech, který ji lehce ztuhl, jakmile nastoupila. V jedné ruce tašku s nákupem a ta druhá dělala pohyb, jako někdy dělá DJ. Nebo jak se utírá prach. Ze strany na stranu. Neúnavně.

Drabble

Upřeně na ni hleděl. Nechápal ji. Nechápal, proč ho chce. Proč se s ním baví. Proč se na něj dívá. Nechápal, proč už dávno neodešla. Proč se nezačala bavit s někým jiným. Nechápal, proč zrovna jeho si vybrala, aby ho jak ona říká: "zvedla ze dna a on začal žít". Nechápal, proč zrovna ona by mu měla či mohla pomoci. Jakkoli pomoci. Nedokázal si představit, že by mohla udělat cokoli, co by mu pomohlo. Že by mohla říct něco, co by změnilo jeho život. A stejně tam s ní seděl. Upřeně hleděl do jejích hnědých očí a neodešel. Nechtěl odejít.

Závěrečná poznámka

Ona se na vlastní nebezpečí pustila do nejistého podniku. Bez zábran a bez předsudků. Do temných vod jeho myšlenek a jeho duše. A to je, si myslím velmi často, velké nebezpečí...