Červen

Odvlekli ho spolu s ostatními, s otcem, když řekl, že je mu už patnáct. Lhal. Ale o to se nikdo nezajímal.
Odvlekli je do sklepa jednoho ze statků. Nikdo netušil, co tu vlastně dělají. A proč.
Začali je odvádět nahoru. Po pěti. Když se ozvaly výstřely, někdo mu řekl, ať si zacpe uši. Nepomohlo to. Jako by se hrůzná kakofonie ozvala pokaždé, když po schodech nahoru odešla další skupina.
Nakonec přišla řada i na něj.
Popravčí četa vypadala unuděně, osoby v černých uniformách připomínaly služebníky ďábla.
„Teď se nedívej,“ zašeptal muž vedle něj.
Před další pěticí výstřelů to ani nestihl.