Jindřiška má starosti

Jindřiška se zamračila. “Mně nevisí nic. Ani doma, ani tady,” plácla se po ploché hrudi. “Tak nevím. Mám já se vůbec k tomu Angelovi vracet? Budu se mu líbit, když jsem zamlada ustrnula ve vývinu a nemám žádný prsa?”
“Prosím tě,” zareagovala Karolína. “Vždyť vypadáš dobře! Nejmíň o deset let mladší!”
“A jestli si myslíš, že ne,” potutelně se usmála Marta, “já tě vezmu do jednoho kadeřnictví…”
“Nééé!” zakvílely se smíchem ostatní.
“Ne, vážně,” vstoupila do hovoru Anna. “Co blázníš? Angelo tě přece bere takovou, jaká jsi. Tak si s tím zbytečně nelam hlavu a zbytek léta si prostě užij!”