Kde jsem já, nejsou holičky

Fandom

Úvodní poznámka

Další chemický prvek - a takový tajemný. Schválně, poznáte, který to je?

Drabble

Znáte mě všichni.
Je po mně pojmenován jeden druh světélkování. Takový, co vydrží opravdu dlouho - minuty, ba i hodiny.
Ale pokud mou luminiscenci způsobí světlo, má záře časem zeslábne. Proto pode mne často vkládají jiný zdroj energie. Radioaktivní zářič s dlouhou životností. Rádium, promethium, tritium. Pak svítím stále silně, ale hlavně v prvním uvedeném případě se mohou zbláznit všechny Geigerovy–Müllerovy počítače v okolí.
Že mě máte plné zuby? To je v pořádku, alespoň jsou pevné. I kosti mě hostí.
A co se holiček týká - to jsou plody třešní, které sice vzniknou, ale nedozrají. A příčina? Správně, chybím jim já.
Fosfor.

Závěrečná poznámka

Fosfor, prvek mnoha modifikací a využití. Do drabble už se mi nedostalo, že je oblíbenou příměsí do polovodičů s negativní vodivostí (má pět valenčních elektronů, křemík čtyři, takže pokud se vloudí do křemíkového krystalu, je tam elektron navíc a polovodič má volné negativní částice - elektrony) a o fosfor ve tkáních jsme se jen otřeli. Jak vidno, nejvíce se tento prvek chlubí svou schopností svítit, tj. fosforeskovat. Aby ale mohl světelnou energii vydat, musí nejprve nějakou energii získat. Nejjednodušší způsob je osvítit fosfor světlem (my starší si pamatujeme na svítící zvířátka, co zeleně zářila skryta v dlaních, mladší usínají pod svítícími hvězdičkami), ale je tu i možnost vyvolat světélkování pomocí radioaktivního rozpadu - nejtrvanlivější byl zdroj radia, na kterém fungovaly třeba staré hodinky Prim - ty jsou mírně radioaktivní dodnes (https://www.nejpanskehodinky.cz/blog/luminescence-od-radioaktivnich-pri…). Mimochodem, na tento jev se odvolává Ludvík Souček v Cestě slepých ptáků. Když jeho hrdinové přemýšlejí, jestli mají v pořádku Geigerův–Müllerův detektor, padne otázka: "Nemáte někdo hodinky se svítícím ciferníkem?"

Téma

DMD č. 20. pro 20. 4. 2022. Téma: Nechat na holičkách