Jestli je nějaká věta, která definuje mojí rodinu, pak to je "Já mám dneska hrozný vlasy." Autorství této erbovní věty připisujeme babičce, která má vlasy dodnes pěkné a vždycky upravené. Moje matka ji povýšila do specifického vztahu ke kadeřníkům, od kterých odchází vždy manicky šťastná (první den), nebo v slzách, že jsou vlasy příliš krátké, dlouhé, nebo jednoduše nějak špatně. Neváhá ale neustále testovat kadeřníky všeho druhu, od podomních, přes vietnamské pánské, po extraordinérně drahé. Já zase svoje vlasy nechávám na holičkách. Vždycky jsem ráda, že něco vymyslí ony, ale to nic nemění na tom, že mám dneska hrozný vlasy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit