Vyzvědačka

Marysa na něj čekala v regentských komnatách a prstem si zamyšleně přejížděla po zarudlé jizvě na tváři.
„Takže už ses dozvěděl, že přijede sharmská královna,“ konstatovala.
„Ty jsi o tom věděla.“ Ani on nebyl překvapený.
„Kdo myslíš, že celé pozvání zařídil za tvými zády?“
Rezignovaně si povzdechl a jeho oči zalétly ke dveřím ložnice, kde jejich setkání většinou končila.
„Dneska ne, mezku,“ zavrtěla Marysa hlavou. „Žili jsme si tu v krásné iluzi, užili jsme si spoustu zábavy, i když mi pořád nevěříš dost na to, abys mě tu nechal přespat. Ale tahle bublina teď praskla. Až zase odjede – pak možná.“