Zahnula do další z nekonečných uliček archivu a zastavila se. Na zemi seděla dívka a četla.
Jemně si odkašlala.
Dívka vyskočila na nohy.
“Pardon… Umm… Ahoj, já jsem Smíření,” vykoktala.
“Ahoj, já jsem úřednice inspiračního oddělení.”
Smíření krátce stiskla úřednici dlaň.
“Počkej, nebylo to potřesení ruky?”
“Bylo, lidé se tak seznamují,” připustila ostýchavě. "Můžu nějak pomoci?" změnila téma.
“Hmm... Hledám autora těchhle inspirativních vzpomínek.” Zvedla příslušné lejstro.
“Ukaž? To je Johnny Depp.”
“Ty ho znáš?” Zamrkala překvapeně.
“Znám. Musel najít smíření se spoustou věcí, které se mu v životě staly, aby mohl být šťastný.
“A je?”
“Je na dobré cestě.”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nevím, jestli se mi představa
Iantouch
Nevím, jestli se mi představa, že se vzpomínky někde archivují, líbí, nebo mě spíš děsí.
To je super.
Tlegy
Vědět, že je člověk na správné cestě, se hodí. Ale Johny, ten to asi netuší. :-))
To je hezké. :)
Owes
To je hezké. :)