Nemožné odpuštění

Nikdy si tvou smrt nedokážu odpustit.

Slyšíš mě? Vysmíváš se mi?

Myslel jsem, že s tvojí smrtí moje utrpení skončí.

Neskončilo. Naopak je to horší. Tvé rány nyní nejsou na mém těle, ale na mé duši. Moje tělo může být svobodné, ale moje duše není a nebude.

Denně přemýšlím, jestli tohle byl tvůj záměr. Když jsem tě viděl naposledy, když jsem ti bral tvůj život, jen ses smál. Ještě jsi mě pobídl, abych neváhal.

Věděl jsi, že budu trpět dál? Věděl jsi, že jsi vyhrál? Než ti vyhasl život v očích, bylo tvou poslední myšlenkou to, že jsi mě porazil?