Po schodech

Snažil se soustředit na to, aby dával nohu před nohu, ale schody se pod ním vlnily jako živé. Nebýt zábradlí, už by se dávno poroučel někam do mezipatra. Radši se pořádně chytil.
"Aspoň na tebe se dá spolehnout," zamumlal. Zábradlí bylo přívětivě měkké, akorát tak na opření. "Chceš vědět tajemství? Já jsem se totiž zam… "
"Asi by to bylo o moc jednodušší, kdybys vystřízlivěl," povzdechlo si zábradlí.
Zmateně zamrkal. Z mlhy vedle něj se vyloupl jeden lehce uválený anděl.
"Um," zrudnul Crowley, když si uvědomil, že na něm visí jako koala. "Díky. Za podporu."

Další patra proběhla v nervózním tichu.